Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je sobota, 18. 11. 2017, 7:32:11

Kalendář

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 500m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Přehrát/Zastavit Další

Povodí Labe - Stavy a průtoky

Navigace

Obsah

Archeologické nálezy

Archeologické nálezy

Obec Sány nálezy až od doby kamenné

Obec Sány - první zápisy

Přestože archeologické objevy dokazují bohatý život již ve velmi vzdálených dobách, obec sama vystupuje na jeviště dějin poměrně pozdě. První písemná zmínka o obci pochází až ze 14. století. Kolem r. 1340 zastavil opat mnichovo-hradišťský ves Sány vladykovi z Dolan. Pravděpodobně tímto vladykou byla založena ve vsi tvrz vladyčí (nyní čp.3).Tvrz pozůstávala z vrcholku obtočeného příkopem a valem,který býval opevněn ještě dřevěnou hradbou.

První písemný zápis pochází z roku 1352, kdy podle konfirmačních knih patřily Sány s okolím, zejména s Badry, Žehuní a se zaniklou osadou Oškobrhy (u Vlkova) cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti.

Vykopávky - hroby

Vedle historických psaných pramenů o Sánech, máme ještě množství památek předhistorických kolem Sán. Jsou to památky v zemi uložené v podobě hrobů neb předmětů sídlištních dávných pokolení, které zde někdy žili a mezi sebou se vystřídávali. V Sánech byla bohatě zastoupena kultura zvaná „předúnětická“, je to svérázná kultura známá dosud z hrobů, také byly nalezeny hroby lužické při cestě k Volárně. V r. 2012 byl u čp. 2 nalezen hrob muže s nádobkami z doby po polovině 5. tis. před n. l. Na pravém břehu řeky Cidliny u Opolánek se rozkládaly Staré Badry, byly osídleny ve starší době hradištní (7. - 8. století), tam byl také objeven cenný nález v podobě pásového kování avarsko-slovanského typu z druhé poloviny 8. století, na němž je motiv zvaný gryf (okřídlený lev s ptačí hlavou). Území Starých Bader bylo však už osídleno v mladší době kamenné (páté tisíciletí před n. l.) i ve starší době železné (první polovina prvního tisíciletí před n. l.).

Pan Jan Čapek ze Sán

V místech, kde se nyní nalézají domovní čísla 2, 3 a 42 bývala tvrz. V té tvrzi vládl slavný válečník husitský pan Jan Čapek ze Sán, pán Hukvaldský, pán na Kolíně, na Moravě, na Vsetínsku a dále v Uhrách. Spanilá jízda husitů na pomoc Polákům proti Řádu německých rytířů v roce 1433 byla Čapkovým triumfem, husité tehdy dorazili až ke břehům Baltského moře. Za toto úspěšné tažení byl Čapek pasován na rytíře a od polského krále dostal darem velblouda. Toto úžas vzbuzující zvíře mu při obléhání Plzně při výpadu ukořistili plzeňští. A tak dnes shlíží na velblouda Jana Čapka ze Sán pivaři celého světa, oni si ho totiž plzeňáci dali na památku do městského znaku a ten je na každé láhvi hořkého plzeňského moku. V bitvě u Lipan, po pádu vozové hradby, který vždy znamenal porážku celého vojska, se Jan Čapek ze Sán probil nepřátelským vojskem a uprchl s oddílem svého lidu do Kolína. Komentáře tohoto činu jsou rozporuplné. Podle posledních výkladů historiků se zachoval jako protřelý profesionál, který v prohrané bitvě nechtěl zbytečně obětovat životy svých vojáků. Poslední zápis o Čapkovi je z 22.9.1452, proto se má za to, že buď v tomto nebo nejpozději v následujícím roce zemřel.

Krčma

Za zmínku také stojí, že již v r. 1409 ve vsi byla vejsadní krčma.

Tvrze

Východně od Sán, směrem k Dobšicům, táhnou se luka jménem „Hradišťko“. Tam za starých časů stávala tvrz "Orlov", pánů z Orlova. Orelský ze Sán příjmení staročeské rodiny vladycké, která nosila na štítě dva kluky (střely) křížem přeložené a jméno si vzala po vsích Sánech u Poděbrad a Orli u Chrudimi.

Za řekou Cidlinou, západně od Sán, na levém břehu byly „Zámka“, bývalá tvrz pánů z Bader, později na Chvalovicích i Kovanicích. Již v roku 1553 se uvádí jménem „Badry“ tvrz jako opuštěná s dědinami zarostlými ta patřila pánům Baderským z Oujezda.

Sánská škola

Dlouhou tradici mělo i školství. Sánští se dovedli starat o vzdělání mládeže i v době třicetileté války. Roku 1638 vznášejí slušnou prosbu na hejtmana panství poděbradského, aby si směli pro školu koupit chalupu. Stará škola v čp. 4, byla malá (bydlila v ní rodina učitele), byla v roce 1810-1811 postavena škola nová již č. 58. Protože školní budova později nevyhovovala, byla postavena v roce 1899 nová už jednopatrová, která nesla nápis „Bohu, vlasti a mládeži !“ V roce 1980 bylo nařízeno školu zrušit a od té doby děti dojíždějí autobusy do škol v okolí.

V roce 1928 byl před školou postaven pomník patnácti padlým hrdinům z I. světové války a později byli připsáni další dva padlí z II. světové války.

Rolnicko - čtenářská besídka a kampelička

Rolnicko-čtenářská besídka byla založena v roce 1888, díky jí se šířila všeobecná vzdělanost do vsi. Měla vliv na rozvoj včelařství, ovocnictví, drůbežnictví, ale i dobytkářství a polního hospodaření. Vzdělávací činnost měla oporu v místních učitelích a faráři. Také byla kolébkou družstev. Na půdě besídky vznikla družstva: Vodní na meliorace a úpravu břehů Cidliny v r. 1889, Rolnické v r. 1899, Honební v r. 1891, Strojní v r. 1906, Hospodářské lesní v r. 1908 a Družstvo pro pojišťování dobytka v r. 1911. 

Již v roce 1897 založili sánští spořitelní spolek Kampeličku, levný úvěr umožnil kupování parcel a stavbu vlastních domků. 

Rolnické a strojní družstvo

Rolnické družstvo vzniklo na veřejné schůzi 19. listopadu 1899, na ní se 35 účastníků vyslovilo pro stavbu sušárny na čekanku první družstevní sušárny o 6 pecích. Postavená sušárna byla vysvěcena 30. září roku 1900. Roku 1903 byla rozšířena sušárna na 14 pecí a postavena pekárna, také byl postaven vlastní shromažďovací dům „Riegrův“, otevřen byl v r. 1904. 

Hospodářské a strojní družstvo v r. 1906 vybudovalo vlastní elektrárnu  a rozvod po vsi. Motor na nasávaný plyn poháněl generátor na stejnosměrný proud, ve dne napájel spotřebiče a baterie, v noci byl odstaven a svítilo se z baterií, teprve v roce 1912 se obec připojila na Kolín. Roku 1908, bylo přikročeno  ke stavbě družstevního mlýna a ten byl poháněn elektřinou. Koncem srpna r. 1910 se začalo se stavbou záloženského domu u rybníčka. Rybníček byl v letě při regulaci Bačovky upraven a vydlážděn. Vzdálený dovoz všech surovin i výrobků do stanice Libněves, dal podnět ku postavení vlečky při osobní zastávce Sány z roku 1912, což bylo uskutečněno v roce 1918. Roku 1925 zařízeny ve staré zbrojovně parní a vanové lázně pro potřebu členů družstva a zaměstnanců. Strojní družstvo půjčovalo celou řadu strojů. Na nádvoří Rolnického družstva, se v září 1936 začalo se stavbou skladiště na obilí a v dalším roce bylo dokončeno. Na hospodaření družstva se jezdily dívat exkurse z domova i ciziny. Rolnické družstvo v Sánech přestalo existovat v říjnu 1952, kdy bylo znárodněno. O tento zchátralý majetek se po pádu totalitního režimu v roce 1989 nikdo z dědiců původních vlastníků nepřihlásil a budovy byly postupně rozprodány soukromým vlastníkům. V roce 2013 byla zbourána sušárna i všechny objekty JZD.

 

V Sánech není žádná památka zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, ani zde není vyhlášena plošná ochrana. Přesto se zde nacházejí stavby, o nichž je nutné se zmínit:

Kostel sv. Ondřeje a fara

V době husitské se obyvatelstvo přiklonilo k víře podobojí. To trvalo až do bitvy na Bílé hoře v roce 1620. Následná rekatolizace obyvatel trpěla nedostatkem kněží. Kostel zasvěcený svatému Ondřeji však v Sánech stál již od 13. století z dob cisterciáků. Roku 1787 bylo v obci zřízeno kaplanství a v roce 1856 povýšené na faru. Po vydání tolerančního patentu (1781) byl v Sánech také zřízen sbor evangelický, který neměl dost členů, a tak byly Sány přiděleny k faře libické.

Podle vyprávění stál v dávných dobách v Sánech kostel dřevěný. Teprve později byl postaven kostel kamenný a tento gotický kostel byl uváděn jako farní v roce 1352. Starý kostel byl zbořen roku 1824, nový větší postaven a zasvěcen sv. Ondřeji, dostavěn v r. 1827. Kostel byl postaven empírový, jednolodní, obdélníkový, se segmentem uzavřeným presbytářem, obrácený k západu s hranolovitou věží nad východním průčelím. Bosovanému hlavnímu průčelí vrcholí empírový trojúhelníkový štít. Nad vchodem se vypíná věž s hodinami, v níž jsou 2 zvony. Starší menší zvon byl slit r. 1551, a zvon větší v r. 1573. V roce 1942 byl kostel nově vymalován zároveň byla zabudována nová zdobená okna zaplacená některými věřícími.

O sánské faře je zmínka v registrech desátků papežských v roce 1353. Ve farní kronice se praví že stávala mimo ves Sány. Fara, která dosud stojí za kostelem byla postavena v r. 1784.

Sánský kanál a Bačovský náhon

Kolem roku 1450 nechal Jiří z Kunštátu vybudovat náhon 2 a čtvrt míle dlouhý (staročeská míle měla asi 11 ¼ km), kterým vodu z Cidliny na rybníky poděbradské odváděl. Tento náhon přiváděl vodu i do rybníka Blato, který se rozkládal severovýchodně od Poděbrad a byl jedním z největších rybníků v Čechách. Náhon byl nazývaný Lánskou struhou, později Sánská strouha nebo Sánský kanál. Sánský kanál se zachoval dodnes. Vytéká z Cidliny před Sány u Bader, protéká Opolánky, míjí Opolany, Odřepsy, Pátek, Křečkov a u Budiměřic se vlévá do Mrliny.

V roce 1474 založil Hynek, kníže Műnsterberský (syn Jiřího z Poděbrad) jihozápadně od Sán rybník Bačov 996 ha. V té době byl založen čtvrt míle dlouhý nový náhon Bačovský. K Sánům tekl podle řeky Cidliny, oddělen byl břehy až ke mlýnu zvaném Povodník (vyhořel v r. 1883), který také vznikl v této době a náhon především dodával vodu rybníku Bačovskému. Rybník, protože nebyl udržován, byl zanesen a roku 1863 zrušen rytířem Františkem Horským z Horskysfeldu.

 

Podle materiálu Památkového ústavu středních Čech je v Sánech několik hodnotných usedlostí a chalup. Především je to usedlost čp. 2 s kamenným sloupkovým vjezdem datovaným rokem 1820 na klenáku. Čp. 15 a 62 jsou hmotově tradiční domy zřejmě z 80. let 19. století, oba s hodnotnou stodolou. Čp. 37 s hmotově tradiční sýpkou asi z poloviny 19. století. Z drobných chalup lze jmenovat čp. 28, 64 a 65. Jsou to přízemní zděná stavení s tradičním dispozičním a hmotným řešením, většinou novodobě upravená.

Vybráno z obecní kroniky Paměti Sán, zřízené 1928, zejm. z přednášky Jana Hellicha.
Dále publikace Sány – Příspěvek k sociologii družstevnictví ve vsi od K. Galla, 1937)